Stalo se ...

S koncem dalšího týdne přináším, pro některé jistě velice netrpělivě očekávané, shrnutí posledních událostí. Jako obvykle jsme všední dny strávili hledáním práce, takže zábava se dostala na řadu až o víkendu. Co se práce týče, vyfasovaná helma, boty a vesta se neustále válí v rohu a čekají na plné "nasazení", ale telefon jako by oněměl. Zato Leňule byla o trochu úspěšnějsí. Když volala asi na padesátý inzerát shánějící pomocnou sílu do kuchyně, tak to neprobíhalo jako obvykle, kdy si vzali kontaktní info a už se neozvali, ale naopak jí nabídli schůzku a následně jeden zkušební den. No a ve středu jde znova a já už se moc těším na další dobrůtky, které ji její spolupracovnice snad opět přibalí na cestu domu :-). Tak a teď slibovaná zábava. Vezmu to popořádku.

Pátek a Bowland Petone
Čas od času nám přijde mail od naší mateřské agentury s informacema o probíhajících akcích, schůzkách, věcech na prodej a pod. Ve čtvrtečním mailu byla informace, že v nedalekém Petone se koná setkání za účelem hraní bowlingu, popíjení a příjemné zábavy. Sraz byl možný na nádraží, nebo až na místě a poznávací znamení byly plameny na košili Mary. Vybaveni teoretickými informacemi jsme sedli do auta a vyrazili. Nedovedete si představit, co udělá ježdění vlevo s vaší orientací :-). Ale na druhé čerpací stanici nás už konečně správně nasměrovali, takže jsme měli zpoždění jen čtvrt hodiny. Jelikož tam bylo asi 15 bowlingových drah, tak nám chvilku trvalo, než jsme objevili, do té chvíle neznámou, Mary a její plameny na košili. Nejdřív jsme se se všemi představili a poté jsme si šli zaplatit jednu ($19 za oba) hru. Tady se platí za osobu a ne za dráhu, jako je to u nás, takže jsme si tu jednu hru odehráli a potom jsme sledovali, jak hrajou ostatní :-). Při té příležitosti jsme se snažili konverzovat, což nám celkem úspěšně kazila hlasitá reprodukce posledních hitů popmusic. Celkem nás tam nebylo snad ani 10. Mary je z Ameriky a je tu už třetí rok. Dále jsme se seznámili se dvěma Zélanďanama, kterým jsme nerozuměli pořádně ani jména. Asi nejvíc jsme se bavili s klukem, který pochází z Jižní Korey, ale vyrostl v Americe a teď cestuje. Hned jsme si postěžovali na Americkou ambasádu v Praze a dalo nám celkem práci ho přesvědčit, že si neděláme legraci ohledně toho, jak to tam chodí. Taky jsme se s ním bavili o tom, že nemůžem sehnat práci. Nabídl mi, že mi pošle informace o nějaké agentuře, která zaměstnala jeho spolubydlícího běhěm týdne. To mi taky poslal, ale jednalo se bohužel o agenturu, od které jsem vyfasoval již slavné ochranné pomůcky a tím to haslo. Takže tam asi zkusím zítra zavolat a trochu se jim připomenout. Jakmile odbyla osmá, všichni se rychle přezuli a pospíchali na vlak. Prý se podobné srazy konají dost často, takže nám dají zase vědět a příště bysmě měli jít někam do hospůdky, kde nebude hrát nic hlasitého, takže si snad popovídáme i my :-).

Sobota
Jelikož se vraceli děti z prázdnin, tak jsme se konečně přestěhovali do našeho pokoje. Do soboty jsme totiž bydleli v dětském pokoji. Jednak proto, že prvních 14 dní byla v našem pokoji původní spolubydlící, ale taky proto, že se odstěhovala s veškerým nábytkem. Museli jsme si tedy koupit aspoň velkou matraci, aby jsme měli na čem spát. A v sobotu jsme koupili ještě starší stůl, abych si pořád neničil záda, když sedím u počítače :-). Jen pro srovnání, takhle nějak vypadal dětský pokoj, když jsme tam ještě bydleli:


a takhle vypadá náš vlastní pokoj, když jsme se nastěhovali:

Mimochodem, vidíte kdo sedí pořád u PC? Tak kdyby si vám někdy stěžovala, že jí k počítači nikdy nepustim, nevěřte jí! :-)

Neděle a Botanic Garden
Po vydatném spánku na naší vlastní :-) matraci jsme se probudili do slunného dne. Z dosud nenavštívených míst padla volba na botanickou zahradu, s čím je spojena i jízda místní lanovkou. Kousek jsme se přiblížili autem, ale zbytek už jsme šli pěkně po svých. Počasí se opravdu povedlo, což si můžete prohlédnout na fotkách pod odkazem Wellington (na lepší galerii i členění už se pracuje :-)). Nejsme žádní extra botanici, takže jsme se hlavně procházeli a experimentovali při focení. Vyráželi jsme z domu celkem pozdě, takže se do botanické zahrady budem muset ještě vrátit a prohlídnout si zbytek.