Nelson & Motueka

V přístavním městečku Nelson můžeme konečně vylézt z auta, aniž bychom zmokli. Průvodce nám prozrazuje cosi o středu Nového Zélandu, takže si na další den plánujem procházku po okolí. Kousek od místa našeho noclehu (parkoviště :-)) se nachází starobylé městečko ve stylu počátku 20. století. O kousek dál je pro změnu zahrada v japonském stylu, při návštěvě ale pořád ještě trochu poprchává, takže máme doslova jen pár fotek. Zato na procházce do centra Nového Zélandu nás už doprovází sluníčko a to tak poctivě, že se opět začínáme červenat (samozřejmě, že používáme opalovací krém :-)). Samotný střed není až tak zajímavý, ale je z něj krásný výhled na město, přístav i hory v pozadí.
Po třech nocíh v autě se dostavuje potřeba nějakého důkladnějšího opláchnutí, ale moře je na koupání pořád ještě moc studené, takže podle mapy objíždíme místní bazény a v jednom z nich si dopřáváme báječnou koupel ve výřivce. Svěží a uvolnění se vydáváme směrem k národnímu parku Abel Tasma. Naše cesta ale na nějakou dobu končí v městečku Motueka. Pokoušíme se zde najít nějakou práci. Pátou noc již trávíme v kempu, protože spaní v kufru přece jen není žádný luxus. Nakonec jsme přece jen práci sehnali. Děláme v jablečných sadech. Nejedná se o sklizeň, ta bude až za dva až tři měsíce, ale o probírku plodů a větví. Jednoduše malé plody a větve bez plodů musí ze stromu pryč, aby nestínily a neubírali energii. Jedná se o celkem jednoduchou práci a proto za to taky není moc peněz. Ubytovnání nám bylo poskytnuto ve zděné chatce, kde je zvlášt ložnice a zvlášť vybavená kuchyň a s druhou takovou chatkou společný záchod a sprcha. Není ale s kým sdílet, protože nás je tu jen pár a ostatní bydlí v jiných chatkách na druhém konci sadu. Za tenhle komfort platíme $40 za týden a osobu, což je v porovnání za $10 za noc a osobu v kempu nádhera. Jediná piha na kráse je to, že se nám hned první den stratilo $70 z batohu se svačinou, který jsme měli položený na začátku řady stromů, které jsme pročišťovali. Ale vzhledem k tomu, že jsou sady přístupné pro každého, nemáme šanci zjistit, kdo to vzal.
Vzhledem k tomu, že se pracuje jen 5 dní v týdnu, pokusíme se využít víkendy k návštěvám národních parků Abel Tasman a Kahurangi. Máme v plánu tu zůstat ještě tak dva týdny a poté pokračovat po západním pobřeží na jih.