Nelson Lakes

Poslední spánek v domečku s postýlkou jsme ukončili v pondělí celkem brzo ráno, abychom Delvě předali klíče dřív, než půjde do práce. Naštěstí se dá domeček zavřít i bez klíčů, takže jsme mohli ještě v klidu posnídat. Po sedmé hodině ranní jsme vyrazili směrem k Nelsonským jezerům, kam jsme dorazili přibližně okolo desáté. První přišlo na řadu jezero Rotoiti u městečka St. Arnaud. Po pár minutách kochání se jsme museli zpět do městečka na benzínovou pumpu a koupit repelent proti muškám, které pěkně koušou. Poté jsme ještě navštívili informační středisko, abychom zjistili trasy na výlety. Zvolili jsme si procházku kolem celého jezera, která měla odhadem trvat 6 hodin. Půl hodiny před polednem jsme vyrazili a nikde se nezastavovali, protože v tu ránu kolem vás bylo hejno mušek. Když jsme došli na druhou stranu jezera, měli jsme na výběr další hodinu a půl k můstku přes přitékající řeku, nebo 20 minut s menším brodem. Jelikož už doba trochu pokročila, zvolili jsme brod. To jsme ovšem ještě nevěděli, že voda má asi 5°C a kameny jsou ostré jak hřebíky. Naše chodidla utrpěly silný šok, ale nakonec jsme se na druhý břeh dostali. Celý výlet by byl moc fajn, kdyby na poslední 4 Km nezačalo pršet a my trochu nezmokli. Ale zahřála nás polévka, kterou jsme si uvařili ve veřejně přístupné kuchyňce u nedalekého kempu. Tam nám také poradili, kde se dá v okolí bezpečně a legálně přenocovat v autě.
Druhý den jsme vyrazili k jezeru Rotoroa s podobným cílem, ale zdejší mušky jsou na repelent nejspíš už imunní, protože ho s přehledem ignorovali. Chtěli jsme to zabalit a jet dál, ale nakonec jsme si v místním hostelu půjčili "kánoj" a objeli si alespoň polovinu jezera. Když se nad námi opět začali stahovat mračna, rychle jsme dopádlovali zpět, ale naštěstí se to tentokrát obešlo bez deště.